České vlajce je 100 let! / 29.03.2020

Do roku 1918

Užívání praporců jako symbolů panovnické moci je v Českých zemích doloženo již v 11. století. Červené prapory s bílým lvem, odvozené od erbu Českého království, se začaly objevovat v 15. století. V 19. století pak převládly bílo-červené prapory. Dle heraldických pravidel symbolizovala bílá barva v horní polovině stříbrného (bílého) českého lva a červená barva na dolní polovině červené pole štítu. V revolučním roce 1848 označovaly bílo-červené vlajky barikády povstalců. Postupně se takto barevná vlajka stala národním symbolem. Bílo-červená byla i lícová strana praporu, na který 28. října 1914 v Kyjevě přísahali příslušníci České družiny, první jednotky vznikajících československých legií v Rusku. Dne 18. října 1918, v den, kdy T. G. Masaryk předal představitelům USA Prohlášení nezávislosti československého národa (tzv. Washingtonskou deklaraci), byla československá bílo-červená vlajka poprvé oficiálně vztyčena na domě, ve kterém Masaryk ve Washingtonu bydlel. Stejné vlajky začali lidé vyvěšovat při vyhlášení vzniku republiky 28. října 1918 a následných oslavách.

Bílo-červenou vlajku ale používalo i Polsko. Také polská vlajka vycházela z heraldických pravidel polského erbu. Stávající podoba vlajky navíc nevyjadřovala nové státoprávní uspořádání a spojení historických zemí se Slovenskem. Bylo tedy nutné vytvořit vlajku novou. Tohoto důležitého úkolu se ujala znaková komise.

Nová podoba státní vlajky

Poprvé se znaková komise podobě nové vlajky věnovala 1. dubna 1919. V květnu téhož roku se do diskuze zapojil Umělecký sbor Památníku odboje (dnešního Vojenského historického ústavu), jehož členy byly výrazné osobnosti uměleckého prostředí jako například architekt Josef Gočár či malíři František Kupka a Václav Špála. Všichni se shodli na tom, že vlajka by měla být tvořena třemi základními slovanskými barvami – bílou, červenou a modrou, ty navíc byly i zemskými barvami Moravy a Slovenska. Stejné barevné složení ve svých návrzích použil i úředník Archivu ministerstva vnitra Jaroslav Kursa. Rozsáhlý soubor návrhů vytvořili rovněž František Kupka, Vojtěch Preissig, Jaroslav Jareš, Vlastislav Hofman a Jaroslav Benda. Inspirací se umělcům stala jejich tvorba pro zahraniční odboj i husitská symbolika. Nejvíce návrhů, celkem 14, vypracoval architekt Hofman. Šlo však ve všech případech o základní výtvarné návrhy bez stanovených poměrů a velikostí. Oproti tomu varianty Jaroslava Kursy byly detailně rozkreslené. Právě jeden z Kursových návrhů, konkrétně varianta s modrým klínem, byl nakonec vybrán.

O základní podobě státní vlajky bylo rozhodnuto na poradě znakové komise 4. července 1919. Vlajka skutečně vycházela z Kursova návrhu bílo-červené vlajky s modrým klínem zasahujícím do 1/3 délky vlajky. Z řad poslanců i veřejnosti se však zvedla vlna odporu. Znaková komise tedy na doporučení výtvarníků 24. ledna 1920 schválila prodloužení modrého klínu do ½ délky vlajky.

Definitivní podobu vlajky schválilo Národní shromáždění na svém zasedání 30. března 1920. Zákon č. 252/1920 Sb. ze dne 30. března 1920 říkal: Vlajka státní (národní) skládá se ze spodního pole červeného a vrchního bílého, mezi něž jest vsunut modrý klín od žerdi do středu vlajky.

Michal Burian, Marcela Janouchová

Bílo-červená vlajka z roku 1912. (Sbírka Vojenského historického ústavu Praha)

Mezi první symboly dosud neexistujícího státu Čechů a Slováků patřily vlajky navržené v letech první světové války ve Spojených státech amerických. Pro silnou krajanskou komunitu navrhl vlajku výtvarník Vojtěch Preissig. Spolu s M. R. Štefánikem vytvořili vlajku tvořenou čtyřmi hvězdami (Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko) a pruhy, obdobně jako je tomu u vlajky Spojených států. Byla používána jako vlajka zahraničního odboje a v roce 1919 se o ni uvažovalo i jako o státní vlajce. (Sbírka Vojenského historického ústav Praha)

Návrh předsedy výtvarného výboru Umělecké besedy v Praze Jaroslava Jareše z roku 1919. (Sbírka Vojenského historického ústavu Praha)

Na principu návrhu státní vlajky pozdějšího rektora Uměleckoprůmyslové školy v Praze Jaroslava Bendy z roku 1919 vznikla sokolská vlajka používaná v původní podobě z roku 1938 a v upravené podobě od roku 2019. (Sbírka Vojenského historického ústavu Praha)

Soubor návrhů státní vlajky od Jaroslava Kursy z roku 1919

Nejstarší československá vlajka dochovaná ve sbírce VHÚ pochází z lodi President Grand, která odplula z Vladivostoku 27. dubna 1920 s 23. transportem československých legií. Na její palubě byl i štáb Čs. vojska na Rusi v čele s generálem Janem Syrovým. (Sbírka Vojenského historického ústavu Praha)